Šimon Pánek

* 1967

Patřil mezi studentské vůdce sametové revoluce v listopadu 1989. Poté založil a vede jednu z nejvýznamnějších českých humanitárních nadací pomáhající lidem v tísni po celém světě — Člověk v tísni.

Před listopadem 1989 studoval Přírodovědnou fakultu UK a spoluzaložil nezávislé studentské hnutí STUHA, které sdružovalo vysokoškoláky mimo SSM (Socialistický svaz mládeže). Účastnil ses protirežimních demonstrací – k 20. výročí srpnové invaze, během Palachova týdne v lednu 1989, propagoval pomoc Arménii na jediné povolené demonstraci na pražském Škroupově náměstí v prosinci 1988.

Hnutí STUHA také spoluorganizovalo studentské shromáždění na pražském Albertově 17. listopadu 1989. Po brutálním zásahu komunistických bezpečnostních sil na Národní třídě 17. listopadu 1989 byl zvolen do užšího vedení Koordinačního stávkového výboru studentů.

„Byla to v podstatě souhra okolností, tak jako to bývá u takovýchto podobných velkých rychlých změn. Studentské hnutí nebylo vůbec jednotné, nečekali jsme to, připravovali jsme se na dlouhodobou práci. Po prvních dnech stávky došlo k volbám a tady zvolili mě, stal jsem se spolupředsedou centrálního stávkového výboru vysokých škol, nebo jak se to jmenovalo. Jak a proč se to stalo? Jednoduše. Přiznám se, že mám v sobě lídrovskou ambici – v dobrém i v tom špatném slova smyslu, myslím, že umím věci formulovat, diskutovat, lidé mě mají za hodňouse, no a to mě prostě asi přivedlo k tomu, že jsem se stal jednou ze studentských tváří sametové revoluce.“

Kariérním politikem se ale stát nechtěl a proto odmítl zasednout ve Federálním shromáždění jako kooptovaný a později odmítl i mandát, který získal v řádných volbách. Místo toho chtěl pomáhat lidem a podílel se v roce 1992 na založení Nadace Lidových novin, kterou pod pozdějším názvem Člověk tísni při České televizi vede jako ředitel.