Marie Henzlová
* 1930
Rodina Švecových z Bukové na Boskovicku pomáhala v letech druhé světové válce partyzánům. Obětavě se o ně starali, ukrývali je, nosili jim jídlo, ošacení. Marie se stala jejich spojkou. Švecovi se dozvěděli o chystané razii gestapa, navrhovaný útěk ale zamítli – prý se báli, aby pak pomstu nacistů neodnesla celá vesnice.
K očekávanému zátahu došlo 7. listopadu roku 1944. „Přišly jsme do kuchyně a všeci chlapi už leželi na zemi. Všechny nahnali do náklaďáku. A mě poslali z chalupy pryč, abych šla k nějakým příbuzným,” vyprávěla Marie Henzlová. Maminku gestapáci odvezli do brněnské věznice na Cejlu. Nikdo neví, jak zemřela.
Marie bezprostředně po zatčení snažila rodiče podporovat, doručit jim jídlo do vězení, sama čelila výslechům. „Ptali se, jestli jsem o tom věděla. Návštěvu tatínka mně nepovolili. Já se divím, že jsem tehdy měla tu odvahu tam všechno pochodit, dneska bych asi měla strach.”
Tatínek zemřel na zápal plic a vysílením v kamenolomu v koncentračním táboře Flossenbürg. Bratra Tomáše utloukli bachaři během pochodu smrti. Za záhadných okolností zemřela i její starší sestra Anežka, které se podařilo před gestapem s manželem utéci. Oba i s manželem našli smrt v partyzánském úkrytu, dodnes se neví, zda šlo o sebevraždu nebo zahynuli za jiných okolností. Z celé rodiny přežili jen čtrnáctiletá Marie a její starší bratr Josef, který se v létě roku 1945 vrátil z koncentračního tábora.
Po válce se Marie vdala a založila rodinu, s tragickými událostmi z let války se však potýká dodnes. Těžkým zkouškám čelila i později, jeden z jejich synů zahynul při autonehodě, druhý se stal obětí pandemie Covid 19.