Luboš Jednorožec
* 1925
Lubošův bratr podílel na organizaci studentského pochodu na Hrad v roce 1948 a následně emigroval do Rakouska. Komunisté poté zabavili rodinnou kožedělnou dílnu. Otec doma často pořádal posezení pro své sokolské přátele. Jednoho dne se u Jednorožců sešli čtyři údajní převaděči. Později se ukázalo, že dva z nich byli agenty StB. Skaut Luboš Jednorožec věděl, že jejich rodinná známá paní Švestková se pokouší utéct na západ. Za to že „věděl a nepověděl“ dostal 10 let vězení v pracovních lágrech.
Luboš miloval svou dívku Olinku, skauty a svobodu. Rozhodl se, že za každou cenu z věznice uteče. Prostříhal se přes ostnaté dráty, proplížil se kolem dozorců a devět měsíců se skrýval. S Olinkou se pokusili o útěk přes hranice, bohužel neúspěšně. Olinka dostala 4 roky, Luboš celkem 26 let. S Olinkou se naposledy viděl, když ho přišla do leopoldovské věznice navštívit. Rozloučili se s tím, že na něj nemá čekat a má žít normální život. Kdo mohl vědět, že Luboše propustí na amnestii už v roce 1960, rok po tomto setkání? Olinka už ale měla rodinu. I Luboš se oženil a v roce 1964 se znovu pokoušel se ženou emigrovat na Západ. Ani tento pokus se nezdařil. Z Jugoslávie byli vyhoštěni a v Praze je čekal soud. Luboš byl jako organizátor odsouzen na dva a půl roku nepodmíněně. Propuštěn byl v roce 1967.
Během pražského jara 1968 Luboš viděl poslední příležitost k emigraci. Na fiktivní oznámení o smrti bratra dostal zpátky pas a ihned odjel s rodinou do Vídně. Tam na ně čekal bratr Ivan. Společně poté odjeli do USA, kde žijí dodnes.