Květoslava Bartoňová
1928–2017 in memoriam
V rodné Olomouci zažila na konci druhé světové války dramatické boje o město. Rodina jako jediná v ulici odmítla evakuaci, boje německé a sovětské armády přežila zabarikádo-vaná ve sklepě. V létě 1946 se Květoslava se spolužačkou z Učitelského ústavu Věrou Kristovou vydaly do zpustošených slovenských vesnic v takzvaném Údolí smrti, místě nejtěž-ších bojů Karpatsko-dukelské operace. Dívky tam přivezly sbírku šatstva pro místní děti.
Studentky se rozhodly dětem pomoci více než jen jednorázovou sbírkou. Vrátily se do Olomouce a obrátily se na Československou spo-lečnost s prosbou o záštitu. Díky ní získaly podporovatele – místní firmy, živnostníky i jednotlivce, s jejichž pomocí zajistily dostatek prostředků na jeden školní rok pro 45 dětí.
Květoslava v roce 1948 dokončila studia a nastoupila jako učitelka na základní školu neda-leko Olomouce. Neměla to jednoduché – pro nesouhlas s komunistickým převratem ji často přeřazovali do venkovských škol, její rodině režim znárodnil pozemky a její otec legionář měl své neblahé zkušenosti s bolševiky z Ruska. Její tetu Annu, řeholnici řádu Milosrdných sester, soud ve vykonstruovaném procesu poslal na pět let do vězení. V roce 1950 se vdala za Miloslava Bartoně, s nímž vychovala syna a dceru.
Po smrti syna její život naplňovala radost z dcery a čtyř vnuček. Pravidelně ji navštěvovali i bývalí žáci a krátce před smrti v roce 2017 se setkala i s některými ze zachráněných dětí.