Jiří Brady
* 1928 † 2019
Za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem utekl. Do České republiky přicestoval na konci října 2016 české veřejnosti téměř neznámý. Jeho výjimečný životní příběh se dostal do pozadí kvůli neudělení státního vyznamenání 28. října 2016. Při jeho pražské návštěvě mu Post Bellum udělilo Cenu Paměti národa a jeho vyprávění jsme zaznamenali pro sbírku Paměť národa a zpracovali jako jeden z Příběhů 20. století.
Narodil se 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě v rodině židovského obchodníka, o tři roky později se Bradyovým narodila dcera Hana. Harmonické dětství sourozencům skončilo se zánikem Československa a zřízením protektorátu. Jejich matka Markéta pomohla svému příbuznému, odbojáři z Belgie, a byla na jaře 1941 zatčena a deportována do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Na podzim téhož roku zatkli i otce a Jiřího s Hanou se ujal strýc.
Nakonec museli i oni nastoupit do transportu, v květnu 1942 je z Třebíče deportovali do ghetta Terezín. Jiří se dostal do objektu L 417, kde se utvořila chlapecká komunita, vydávající časopis Vedem. Na podzim 1944 deportovali Jiřího i sestru Hanu do Osvětimi. Jiří přežil selekci a byl určen na práci v pobočném táboře Gleiwitz. V lednu 1945 se fronta přiblížila k Osvětimi, vězni z Gleiwitz se přesunuli do bývalého zajateckého tábora Blechhammer, který se stal terčem ostřelování. Pamětník a další vězni se dírou ve zdi vyplížili na svobodu.
Dlouhou anabází přes Užhorod a Budapešť se Jiří v květnu 1945 dostal do rodného města, jeho rodiče a mladší sestra Hana ale nacistické koncentrační tábory nepřežili. Jiří nesouhlasil s komunistickým převratem a rozhodl se pro emigraci. Usadil se v Kanadě. Příběhem jeho sestry je inspirován světoznámý vzdělávací projekt Hanin kufřík.
Zemřel v Torontu 11. ledna 2019.