Felix Kolmer

* 1922 † 2022

Na podzim 1939 museli být pražští Židé soustředěni na Starém Městě a sedmnáctiletý Felix se přestěhoval z Vinohrad k babičce do Dlouhé ulice. Vzápětí byl vytvořen seznam všech Židů protektorátu Čechy a Morava. Že to bude znamenat transporty a s nimi spojené hrůzy, Felix ani většina ostatních Židů netušili. Do Terezína odjel Felix už v prvním transportu v listopadu 1941.

Jako člen tzv. Aufbaukommanda byl jedním z prvních terezínských vězňů, kteří přijeli s úkolem přebudovat pevnost, aby mohla pojmout tisíce židovských vězňů.
Felix se zapojil do podzemního hnutí. Jeho úkolem bylo nalézt některou z podzemních chodeb vedoucích ven z Terezína, o jejichž existenci se vědělo. Po půl roce chodbu skutečně našel. Dvakrát z Terezína zmizel. Do Terezína se ale pokaždé vrátil a díky jeho statečnosti mohlo z ghetta uprchnout mnoho vězňů.

Transportu na Východ se ale nevyhnul: do Osvětimi byl poslán 16. října 1944. Zde byl vybrán pro práci v sirných dolech v jednom z osvětimských táborů, o kterém se říkalo, že z něj není návratu. Jednou v noci byli nahnáni na rampu a z ní do dobytčáků. Ve vedlejším vagonu uviděl bývalé spoluvězně z Terezína a podařilo se mu k nim přeběhnout. Tím z Osvětimi unikl a dostal se na práci do tábora Friedland kousek od českých hranic. Když spojenecký nálet v květnu 1945 přerušil dodávku elektrického proudu, rozhodl se pro útěk. Z tábora nakonec spolu s ním utekly dvě stovky vězňů. Konečně se mohl vydat domů. Po cestě se připletl do boje o choceňské nádraží. Nakonec se ale dostal do Prahy, kde se šťastně shledal se svou ženou, která se vrátila z Terezína.

Po válce vystudoval vysněnou elektrotechniku a stal se světově respektovaným odborníkem v oblasti akustiky. Významně se angažuje v otázce odškodňování obětí nacismu.

Celý příběh Felixe Kolmera v Paměti národa